MILOVAT NEPŘÍTELE


Prezident Havel a evangelista Lukáš - ti dva dokážou našemu člověku zahejbat žlučí. Jeden mluví cosi o vítězství pravdy a lásky, druhý dokonce nabádá, že máme milovat své nepřátele!!! Někteří tyto názory tvrdě odsuzují, ti rozumnější z nich je jen ignorují. Chcete znát názor můj? Ne? Tak tady je.

Trochu to v následujícím fiktivním rozhovoru přeženu:

  • Vy idiote, kreténe, blbče!!!

Možná, že se vám tak jevím, pane - je to váš názor, vaše právo, váš slovník. Mám dokonce porozumění pro vaše výrazy, kterých bych se sám nedopustil, protože každý máme jiné vychování, ale řekl bych, že hledat nějakou střední cestu by snad stálo za to, kdyby odměnou nám byl život v poklidném vzájemném respektování.

  • Co to plácáš, ty hovado? Máme snad couvnout před výplodem chorých mozků nějakých pitomých snílků?

Proč couvnout? Necouvat, stát si za svým a pokoušet se jim přiblížit svůj názor pomocí argumentů. A to způsobem, který by nepostrádal základní lidskou slušnost. Svedete to?

Taková zdánlivě prostoduchá tráva se dokáže tráva uskrovnit a poskytnout díl svého životního prostoru houbě čirůvce, která, když odumře, dá na oplátku trávě živiny. Ty způsobí, že tráva je kvalitnější a příště věnuje čirůvce ochotně další kus prostoru a čirůvka může vesele bujet. A to se opakuje. Čirůvka rozšiřuje své teritorium a moudrá tráva jí to umožňuje, protože ví, že... atd.

Mahatmá Gánhí vymyslel fintu: neodporovat zlu zlem.A jeho následovníci šli proti pendrekům, aniž kladli odpor. Výsledek? Pendreky to vzdaly.

A u nás? Víte, jak by vypadal náš rozdělený národ, kdyby hrubý pytel byl spravován záplatami z lyonského hedvábí? Dovedeme ale být tolerantní k názorům z opačného břehu? To se neví, protože se to zatím nezkusilo. Myslím, že je dobré důsledně trvat na vlastní pravdě, a přitom se ale urážením soupeře nepřipravovat o vlastní důstojnost. Stačí si říct: I můj protivník má na svůj hovadnej názor právo a to je, bohužel, nutno respektovat.

Vraťme se ale k trávě a čirůvce. Kdyby byla tráva blbá, řekla by si ne, ty kreténská čirůvko, ty stará ku.vo zas...á, jdi už do pr...e, jsi zm.d - Ne nebudu už pokračovat, vyplejtval bych na to všechny tečky, co jich mám v počítači. Zkrátka kdyby tráva byla blbá, vzkázala by čirůvce: Ty se mi nebudeš roztahovat na mým pozemku! A jala by se čirůvku dusit, čímž by se bezděčně připravila o živiny, které jí čirůvka poskytuje. A z čirůvky by se stal živořící nepřítel, jenž by počal zoufale bojovat o své místo na slunci. Místo toho žijí rozumná tráva a vděčná čirůvka v poklidném režimu vzájemného respektování, a ono jim to svědčí.

Shrnuto: Tráva a čirůvka jsou moudřejší než mnohý člověk.