BALADA O BIERMANNOVU HOSTU FRANTIŠKU VILLONOVI
(překlad textu Wolfa Biermanna)
Můj bratr Francois Villon
Podnájem se mnou sdílí
Když někdo u mě slídí
Zmizí Villon v tu chvíli
Před každým hostem nezvaným
Schová se do skříně
A trpělivě celej čas
Tam čeká při víně
Dřív jistě voněl po růžích
Opak je pravdou dnes
Protože dlouho zahrabán
Byl v zemi jako pes
Když někdy přijde kamarád
Nebo tři krásné dámy
Vyleze Villon ze skříně
Do rána pije s námi
A někdy si i zazpívá
A struny hladí nehtem
Když zapomene vlastní verš
Vypomůžu mu Brechtem
Můj bratr Francois Villon
S vrchností míval hádky
Chtěli mu za to nejednou
Dát hlavu do oprátky
To vypráví a směje se
Pak chvilku pláče zas
A tlustou Margot proklíná
A chvěje se mu hlas
Copak mu asi provedla
To dneska nikdo neví
Vyptávat se však nebudu
Se svým žalozpěvy
Se svými zpěvy vyproNttí
Se Villon z kobky temné
Úpěl tam občas pro dluhy
Což, bylo nepříjemné
I z oprátky se vyzpíval
Ten člověk jehož věší
A jehož krk prý
O co je zadek těžší
Když nechtěl Zivot
A nechtěl bydlet v cele
Tak jednoduše
Vlez pánům do prdele
On bratr Francois Villon
Když vypil víno do dna
Tu drzej byl a nevolil
Vždycky jen slova vhodná
Pak zpíval dál a dál se smál
A jeho srdce mladé
volně jako pták
Co miluje a krade
A když si pošle pro vodku
Naráz ji vysaje
Pak čte si Neues Deutschland
Německy neznaje
Taky nám dlouze vykládal
Aniž by přestal pít
Jak prošel školou vysokou
Jak rád má nízkej lod
Když ke mně přijde Marie i
Tak místo do skříně
Vyleze Villon na tu zeď
Co stojí v Berlíně
A samopaly štěkají
Když po zdi Villon bloudí
Leč místo krve z jeho ran
Červený víno proudí
Pak drnká na ostnatej drát
Harfeník pošetilej
A stráže přitom do rytmu
A do Villona střílej
K ránu když zatím Marie
Mě vypila až do dna
Tiše abych se nevzbudil
Jde pryč ta holka hodná
A zpět se vrací Francois
Tváří se spiklenecky
A sem tam střelu vyplivne
Jako se plivaj pecky
V naší zemi je pořádek
Snad je to síla zvyku
Žijem tu jako v chaloupce
U sedmi trpaslíků
A proto ve tři hodiny
Ještě než slunce vyšlo
Pár policejních strážníků
Mě navštíviti přišlo:
Koukněte pane Biermanne
Jste velmi dobře znám
Co věrný občan NDR
Provokatér a štváč
Tím nejdrzejším způsobem
Už po několik neděl
Plaší nám chrabré vojáky
Tiše jsem odpověděl:
Zpočátku snad mne trochu zmát
Tím co tak drze zpíval
Teď vám však řeknu důvěrně:
Je lump a lumpembýval
Kdybych si jednou nepřečet
Jak pan Kurella skromně
Před Franzem Kafkou varuje
Bylo by dneska po mně
Ve skříni sedí si ten pes
Ne nechci už ho v bytě
Jeho drzost jsem nesnášel
Už jako malé dítě
Jsemť pobožná jen ovečka
A pro otčinu žiji
A vonná kvítka opěvám
Svou něžnou poezií
To pravil jsem a pánové
Skříň otevřeli rázem
Nic Jenom dveře poblitý
A kapalo to na zem
1967