OSVOBOZENÉ DIVADLO SEMAFOR

Semafor se půl století osvobozoval. Od prvotního diletantizmu, od různých manýr, od ideologického tlaku, od ekonomického tlaku... Jediné, od čeho se osvobodit nehodlal, byl vliv Osvobozeného divadla. A o tom je naše dnešní představení.

Z recenzí:

"Osvobozený Semafor zazářil ve své nejlepší podobě..."

(Radmila Hrdinová, Právo)

"Semafor únorovým leporelem Osvobozené divadlo Semafor důstojně a přitom svižně nakročil ke svým podzimním pětapadesátinám."

(Jan Plachetka, Literární noviny)

"Svěží, vtipný, plný písniček a neokázalého humoru..."

(Marta Švagrová, odivadle.cz)


libreto Jiří Suchý

hudba Jaroslav Ježek, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Ferdinand Havlík, Paul Misraki

hudební nastudování Petr Ožana

hudební aranžmá Jakub Přibyl

hudební spolupráce Václav Dvořák

výtvarník představení Jiří Suchý

zvuk Vlastislav Drozen a Karel Jína

zvukové efekty Vlastislav Drozen

světla Štěpán Hrabánek a Tomáš Lohin

jevištní technika a výroba rekvizit Antonín Müller a Martin Weigert

kostymérky Renata Tůmová a Martina Kšírová

produkce Radka Holasová

inspice Martin Weigert

intendant Jiří J.N. Svoboda

asistent režie Štěpán Hrabánek

režie Jiří Suchý


Piano Petr Ožana

Saxofon David Vrobel

Trombon Magdalena Jedličková

Trubka Michal Stejskal

Baskytara Vít Fiala

Kytara Vladimír Vandrovec, František Prokop

Bicí nástroje Jiří Hájek

Hrají:

Jiří Suchý

Jitka Molavcová

Michal Malátný

Zuzana Maxa

Eliška Hurábová

Vendula Parezová

Magdalena Jedličková

Michal Stejskal

Petr Šudoma

Ondřej Havel

Natálka Stejskalová

Johanka Kopačková


Osvobozený Semafor

K Osvobozenému divadlu se Suchý se Šlitrem hlásili od počátků své divadelní tvorby. Bylo pro ně celoživotní láskou a velkým vzorem, což veřejně stvrzovala i dedikace autorů v programu k nejslavnější semaforské inscenaci 60. let, kabaretu Jonáš a tingl tangl: Jiřímu Voskovcovi a Janu Werichovi, svým pánům učitelům. Že bylo i zdrojem inspirace teď názorně předvádějí Jiří Suchý a Jitka Molavcová se svou mladou partou v leporelu Osvobozené divadlo Semafor, jež mělo - symbolicky - premiéru v předvečer nedožitých Šlitrových devadesátin. A tak v něm třeba uslyšíte Voskovcova, Werichova a Ježkova Golema v "konfrontaci" s Golemem S+Š či Civilizaci V+W+J následovanou písničkou Plná hrst, v níž S+Š pojednali podobné téma v jiných kulturně společenských souvislostech. Anebo: zeboucí Chodidla V+W a Píseň nastydlých holek S+Š. Nejde ale o žádnou didaktickou přednášku, nýbrž o kultivovanou a vtipně komentovanou revue, která "odskakuje" do různých stran, i k semaforským skladbám, jež s odkazem V+W na první poslech nemají nic společného. A přece je cosi souvztažného spojuje: uvolněnost, radost ze života, pocit absolutní svobody alespoň "teď a tady", v čase a prostoru divadelní scény. A naopak: když Suchý s Molavcovou naléhavě zazpívali Voskovcův a Werichův song z roku 1946 (už s hudbou E. S. Nováčka) Nedáme se otrávit, jakoby předznamenávající konec i té omezené poválečné volnosti, nebyl jsem sám, kdo měl v premiérovém publiku v očích slzy. Suchý s Molavcovou se tu, možná nevědomky, aktuálně dotkli nejistoty našich současných dní.

Dlužno dodat, že písničky V+W+J a písně S+Š jsou nabízeny v moderních kabátech a i semaforská mládež (Malátný, Říhová, Jedličková, Havel atd.) je zpívá po svém, bez závislosti na původních interpretech. Jestli tyhle "staré pecky" V+W+J a S+Š, jakkoli zmodernizované a sugestivně zazpívané, budou zajímat i někoho jiného než pamětníky, je ovšem otázka.

Divadlo Semafor - Jiří Suchý: Osvobozené divadlo Semafor. Režie Jiří Suchý, hudba Jaroslav Ježek, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Ferdinand Havlík, Paul Misraki. Premiéra 14. února 2014.

  • Autor: Jan Kolář, Divadelní noviny 2014