BALADA Z MLÁZÍ

Nad jezerem pod horami před konečnou stanicí 

za soumraku zcela sami šli panenky silnicí 

tiše zněly jejich kroky nad krajem se stmívalo 

a tak během první sloky se nic vlastně nestalo 

Měsíc vyšel soumrak právě padl přímo do vřesu 

když tu něco leží v trávě dívky trnou v úděsu 

netušily v první chvíli co je to za divnou věc 

až po sléze pochopily že to bude myslivec 

Běda běda třikrát běda krutou měl jsem nehodu 

tak si myslím že by leda jedna z vás šla pro vodu 

řek bych že ta druhá k mýmu štěstí zcela postačí 

kdyby došlo k nejhoršímu tak mi oči zatlačí 

První dívka nemeškala džbán popadla béžový 

nikdo neví kde ho vzala snad ho našla ve křoví 

obětavé děvče spělo rychle přímo za vodou 

a to co se dále dělo nedělo se náhodou 

Tou dobou že jaro bylo láska divy dokáže

myslivci se ulevilo hned byl plnej kuráže 

když viděli že jsou sami nečekali na radu 

a tam mezi malinami měli dobrou náladu 

Druhé děvče svoje kosti zatím k vodě doneslo 

kde já shodou okolností řežu dříví na křeslo 

u studánky dívka klekla poupě právě v rozpuku 

ach můj bože ta se lekla když jsem jí šáh na ruku

Ke konci se píseň chýlí tiše listí šelestí 

a my víme že se mýlí kdo spoléhá na štěstí 

dovedem se dvořit dívce v zimě v létě na jaře 

převlečeni za myslivce ba i v roli dřevaře

1965